Slintavka a kulhavka točí s cenou prasat
Když se na začátku letošního roku objevilo první ohnisko slintavky a kulhavky u vodních buvolů v Německu, mělo to pro chovatele prasat poměrně velký význam. Německo totiž ztratilo status země prosté SLAK a proto ztratilo přístup na trh v Británii. Prakticky okamžitě se to odrazilo i na ceně jatečných prasat. Propadla na 1,72 € a na této úrovni zůstala po celou dobu platnosti zákazu. V pondělí uznala Velká Británie regionalizaci Německa a povolila dovoz masných výrobků z celého území s výjimkou oblasti těsně okolo lednového ohniska. Cena na to okamžitě reagovala a při středečním vyhlašování poskočila o 13 centů na 1,85 € za kilogram JUT.
Trh se selaty pokračuje v růstu, který začal už v lednu. Od té doby si selata připsala mezi 15 a 20 Eury za kus. Momentálně se selata na Nord-West burze vyšplhala na 61 € za pětadvacetikilové sele. V Nizozemsku se stejná selata prodávají ještě o 7,50 € výše. Pozici země s nejvyšší cenou si stále neochvějně drží Dánsko, odkud jsou selata o hmotnosti 30 kg vyvážena za 84,50 €.
U nás se cena jatečných prasat v minulém týdnu dál pohybovala na stejné úrovni na jaké je již přibližně dva měsíce. Prasata se v minulém týdnu prodávala za 44,59 Kč za kilogram. Objem porážek v letošním roce prakticky kopíruje loňský rok.
Pro příští týden se už projevují dopady zvýšení ceny v Německu a vyhlašované ceny se postupně zvedají. Podle dosud dostupných informací budou vyhlášené ceny 46 Kč za kilogram JUT.
-JS-
Problémy se SLAK stále pokračují
Přestože Maďarsko v minulém týdnu uvolnilo některá omezující opatření kvůli SLAK, nyní se opět vrací na původní úroveň. Slintavka byla totiž potvrzena v chovu skotu ve vesnici Lvél asi 40 kilometrů od prvního ohniska v Kisbajc. Dostala se tak do těsné blízkosti rakouských hranic. To bohužel znamená, že ochranné zóny zasahují až do Rakouska a v reakci na to zakázala Velká Británie dovoz masa a masných výrobků z této země. Zároveň byl na Slovensku potvrzen další infikovaný chov v obci Malý Lúč.
V souvislosti se šířením vydala SVS zpřísnění Mimořádných veterinárních opatření. Dopravní prostředky přepravující zvířata nebo určené k přepravě zvířat, přepravující živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty nebo získané produkty budou moci překračovat hranice ze Slovenska a části Rakouska do České republiky výhradně přes určené hraniční přechody. Před překročením hranic budou vozidla dezinfikována projetím přes dezinfekční pás. Plné znění MVO najdete na https://sbirkapp.gov....
Projetí přes dezinfekční pás nebo dezinfekční bránou ale v žádném případě nenahrazuje potřebné důkladné mytí a dezinfekci ložné plochy kamionů. Apelujeme proto na chovatele, aby důsledně dbali na čistotu dopravních prostředků a minimalizovali jejich pohyb stejně tak jako vstup osob do chovu na nejmenší možnou míru.
Pro maximální informovanost zemědělské veřejnosti uspořádal Výzkumný ústav veterinárního lékařství webinář, který doporučujeme ke shlédnutí. Jeho záznam najdete na https://www.vri.cz/z....
SCHP
Národní dotace jsou propojeny s ochranou zvířat
Ministerstvo zemědělství vydalo zpřesnění zásad, podle kterého jsou i národní dotace na welfare spojeny s dodržováním zákona na ochranu zvířat proti týrání. Už dřív to platilo pro dotace na dobré životní podmínky zvířat (DŽPZ) vyplácené v rámci evropských fondů. Nyní se tato záležitost rozšiřuje na národní dotace.
V praxi to znamená, že pokud je žadateli (celé IČO) uložena pravomocná pokuta za porušení § 2, 4, 5 nebo 5 b zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, bude mu zamítnuta dotace na welfare. Zmíněné paragrafy se týkají úmyslného týrání zvířat.
Dobrou zprávou naopak je, že v rámci kontrol posuzování cross compliance (která se vztahuje především k podporám podle jednotné žádosti) není hodnocena včasnost hlášení prasat do ústřední evidence.
Zdroj: Komoditní rada
Pomoc s likvidací azbestu
Zdraví nebezpečný azbest stále trápí majitele řady budov. Komplikuje a prodražuje jejich rekonstrukce či demolice, které musí probíhat za dodržení přísných pravidel. Ve velkém byl tento materiál využíván ve druhé polovině 20. století především u zemědělských budov jako součást střešních krytin či izolací. Právě tyto budovy mají nyní šanci se karcinogenního azbestu zbavit. V nové dotační výzvě na jeho ekologickou likvidaci vyčlenilo Ministerstvo životního prostředí 100 milionů korun. Žádosti je možné podávat od 17. března 2025.
Nová výzva je vyhlášena v rámci Národního programu Životní prostředí a finanční pomoc je určena malým zemědělským prvovýrobcům a podnikatelům. Na svůj projekt mohou získat až 1 milion korun.
„Dotaci, která pokryje až 50 % způsobilých výdajů s limitem 30 000 Kč/tunu azbestu, mohou zemědělci použít na zdravotně a environmentálně bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a také na následné předání kontaminovaného odpadu k odbornému odstranění v souladu s platnými předpisy,“ upřesňuje podmínky čerpání podpory Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, z jehož prostředků byla stomilionová alokace vyčleněna.
Zdroj: Státní fond životního prostředí