Rok bude vysoko nad průměremPokles venkovních teplot není naštěstí nijak spojen s cenou prasat. Ta zůstává dál nezměněna. Německá vyhlášená cena se stále drží na 1,49 € kilogram a totéž platí o
cenách v Dánsku (10,80 DKK). Uklidnila se i většina burz, takže se dá konstatovat, že napříč celou EU opět panuje klid. Pod tlakem byla jen cena v Itálii a Polsku.
Obchod se selaty zůstává také bez pohybu. V Německu, Holandsku ani Dánsku se ceny neměnily. Platí proto 59 € za kus na Nord West burze, 45,50 € v Holandsku a 63 € v Dánsku.
Ani na našem trhu není situace jiná. Ceny se mění jen minimálně a pohybují se v průměru okolo 48,90 Kč za kilogram JUT za studena.
Šest týdnů před koncem roku dosahuje průměrná celoroční cena 52,17 Kč/kg. To je o 1,80 Kč méně než kolik dělal průměr ve stejném období loňského roku. Přitom je to ale teprve druhý rok, který bude nad 50 Kč. Pro srovnání až do loňského roku byla nejvyšší dosažená cena v téhle době jen těsně nad 44 Kč.
Klid je předpokládán i pro příští týden. Vyhlášené ceny se nemění.
-JS- Kdo může dělat DDDDlouhá diskuse s MZe o tom, jaká jsou pravidla provádění dezinfekce, dezinsekce a deratizace v rámci dotačního titulu dospěla ke svému závěru. Podle vyjádření MZe :"je nezbytné, aby tuto činnost prováděla řádně proškolená osoba. Tato osoba musí mít v případě kontroly od Krajské veterinární správy (KVS) k dispozici certifikát o absolvování školení, které ji k těmto úkonům kvalifikuje. Školení mohou poskytovat odborné firmy specializující se na DDD, profesní sdružení (např. Sdružení DDD), fyzické osoby s příslušným živnostenským oprávněním (vázaná živnost Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace) nebo prodejce veterinárních přípravků.".
I v tomto případě je ale třeba, aby alespoň jednou ročně provedla dezinfekci v chovatelem zvolené části chovu specializovaná firma či osoba s oprávněním pro speciální DDD. Za splnění této podmínky se považuje i to, pokud specializovaná společnost provede čištění a dezinfekci rozvodu vody.
Protože si je Svaz vědom komplikací, které jsou s tím spojeny, rozhodl se nabídnout chovatelům možnost proškolení. Máte-li zájem, aby se Vaši zaměstnanci takového školení účastnili, zaregistrujte se prosím v předběžném formuláři, na jehož základě budou školení organizována. Jakmile bude školení pořádáno ve Vámi zvoleném regionu, budete o něm informováni. Dotazník najdete na https://forms.gle/h1....
SCHP S rezervou plníme cíle roku 2030Česká republika je jednou z velmi úspěšných zemí, pokud se týče snahy o snižování objemu antibiotik. Ze statistik Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) vyplývá, že minimálně od roku 2008 plynule klesá celková spotřeba veterinárních léčiv u zvířat v ČR takřka o dvě třetiny z 95,5 tuny na 35,7 tuny. Často slýchané argumenty že je to způsobeno snižováním stavů hospodářských zvířat, kterých bohužel také výrazně ubylo, nejsou pravdivé. Jasně o tom mluví přepočet na PCU (takzvaně produkčně korekční jednotka - obdoba VDJ). V rámci srovnání evropských zemí zaujímá Česká republika se svými 50 mg/PCU místo hluboko pod průměrem spotřeb veterinárních antibiotik Evropy (84,4 mg/PCU). Česká republika tak již v roce 2021 splňovala evropský cíl pro rok 2030, který je stanoven na průměr 59,2 mg/PCU.
Zásadní podíl na tomto pozitivním vývoji má proaktivní přístup chovatelů, veterinárních lékařů i státních institucí v této oblasti a dlouhodobá osvěta, ale také dotační politika státu. Velká část podpor byla u prasat od roku 2011 zaměřena na repopulace a následně na udržování dobrého zdravotního stavu. Nejnověji ke snižování objemu antibiotik přispívá také podpora vakcinací.
Paradoxem je, že největší dovozy k nám přicházejí ze zemí, které jsou v žebříčku užívání antibiotik výrazně nad námi.
Zdroj: MZe Data o uhlíkové stopě budou povinnáOd příštího roku budou muset obchodní řetězce kótované na burze vydávat informace o uhlíkové stopě, kterou mají i jejich dodavatelé. Povinnost zakotvená v legislativě tak sice nepadá přímo na zemědělce, ale dá se předpokládat, že všichni jejichž produkce končí na pultech obchodů se budou muset do nefinančního reportingu, jak je povinnost nazvána, zapojit.
Stále však chybí jednotná metodika, kterou by se zabezpečilo, že jednotlivé státy či dokonce podniky, budou počítat uhlíkovou stopu stejně. Velmi reálně tak hrozí, že pro zemědělce vznikne další administrativní moloch. Na druhé straně by ale mohl ukázat, jak je to s uhlíkovou stopou dovážených potravin. Zemědělský svaz si nechal zpracovat studii, jejíž součástí bylo mimo jiné i vepřové maso. Podle výsledků studie má dovoz vepřového a drůbežího masa, jablek a cibule stejnou uhlíkovou stopu jako město s 15 tisíci obyvatel (např. Nymburk).
Zdroj: Zemědělský svaz |
Vývoj ceny jatečných prasat
|
Ceny selat
|
|
Německo
|
59,00 €/kus |
|
|
Dánsko |
63,00 €/kus |
|
|
Holandsko |
45,50 €/kus |
|
|
|
Kurs € -
25,355 Kč |
|