Ceny se odrazily ode dna
Německá vyhlášená cena zůstává v tomto týdnu na stejné úrovni, na jakou se dostala v tom minulém. Jatečná prasata se budou prodávat za 1,66 €/kg JUT za tepla, což potvrzuje uklidnění situace. Obrat z minulého týdne se projevil i na většině burz s jatečnými prasaty. Všeobecný pokles se zastavil a v části zemí cena poměrně výrazně roste (Belgie +6 centů, Nizozemí +7 centů). Ve většině ostatních se cena stabilizovala jen v Itálii a Dánsku se stále ještě snižuje.
Na náš trh však uklidnění v minulém týdnu ještě nedorazilo. Jatečná prasata v průměru zlevnila o více než korunu na kilogram mrtvé váhy. V týdnu, který právě končí, se však situace konečně změnila. Ačkoli ještě nejsou známy průměrné ceny, zdá se, že minulý týden bude pomyslným dnem, od kterého se ceny jatečných prasat opět odrazily vzhůru.
Pro příští týden se projevuje růst u jatek, která v minulém týdnu cenu nezvýšila. V Čechách se tak sjednocuje cena na 42 Kč/kg. Moravská jatka si i přes nárůst ceny udržují mírný odstup a vyhlašují cenu 40 Kč/kg.
-JS-
Předsednictvo Svazu jednalo o Českých cechovních normách
Po skončení koronavirového omezení se konalo jednání předsednictva SCHP. Zabývalo se průběhem celé krize způsobené nákazou COVID-19 a velmi kladně zhodnotilo přístup MZe k dotačním podporám pro chovatele prasat. Na druhé straně bude ale i nadále požadovat, aby byla sjednocena pravidla pro podniky živočišné výroby, které by případně čelily rozsáhlejší karanténě zaměstnanců.
Projednáván byl i postup diskusí s Potravinářskou komorou, které se týkají Českých cechovních norem (ČCN) a pravidel pro udělování tohoto označení. Svaz chovatelů prosazuje, aby logo ČCN s českou vlajkou bylo možno umístit jen na výrobky, které jsou vyrobeny ze surovin pocházejících z České republiky. V ostatních případech by měla být vlajka nahrazena vlajkou země, odkud surovina pochází.
Jedním z dalších bodů bylo téma IPPC. Po dlouhých jednáních s Ministerstvem životního prostředí se podařilo najít řešení v oblastech, které dosavadní metodický pokyn k IPPC neřešil. Konkrétně se jedná o problematiku zápachu a vylučování dusíku. Dodatek č.1 k metodickému pokynu, který najdete na http://www.schpcm.cz..., přesně popisuje, jakým způsobem by měly být tyto otázky řešeny. K dalšímu projednání tak zůstává již jen otázka exkrece fosforu.
Pandemie a sní spojená omezení se projevují i na fungování Svazu chovatelů prasat. Vzhledem k situaci předsednictvo rozhodlo o odložení valné hromady. Namísto tradičního jarního termínu se bude letos konat až 10. září 2020.
Zdroj: Předsednictvo SCHP
Poslanci projednávají minimální podíl českých potravin
Obchodní řetězce jsou stejně jako Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR proti pozměňovacímu návrhu k novele zákona o potravinách, jehož třetí čtení je na pořadu 49. schůze Poslanecké sněmovny, která začala 27. května a dosud pokračuje. V návrhu poslankyně Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) spolu s dalšími dvěma desítkami poslanců z různých stran požadují zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech obchodních řetězců od příštího roku, následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.
Proti návrhu se postavila část opozice, například poslanec Petr Bendl (ODS), podle něhož by se tak omezila dostupnost potravin a nakonec by to znamenalo pro běžné spotřebitele jejich zdražení. Navrhovatelé pozměňovacího návrhu naopak argumentují tím, že přispívá k plnění cílů stanovených v Agendě 2030. Zmíněný návrh umožňuje regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu. Návrh dále přispívá k udržení zaměstnanosti na českém venkově a snižuje v konečném důsledku i uhlíkovou stopu a přispívá k závazkům na úrovni EU k uhlíkové neutralitě.
Zdroj: ČTK
Mor v Polsku se zdá být nezastavitelný
Již více než 2 500 mrtvých divočáků, u nichž byla prokázána nákaza AMP, bylo v letošním roce nalezeno v Polsku. Zatímco u farem se v poslední době daří držet mor pod kontrolou, v populaci černé zvěře se dál šíří. Divočáci jsou v Polsku přemnoženi. Každoročně je uloveno přibližně 300 tisíc zvířat, přesto se nedaří populaci snížit.
Divoká prasata se navíc přizpůsobují lidskému životu a největší množství se jich vyskytuje v blízkosti měst (a leckdy i přímo v jejich ulicích), protože tam najdou velké množství potravy. Odstřel v blízkosti měst s velkým množstvím lidí, kteří se v jejich blízkosti v přírodě vyskytují, je velmi problematické. Druhým místem, kde se zdržují ve velkém množství, jsou kukuřičná pole. I tady je obtížné je lovit a navíc jsou tu velmi blízko chovů prasat.
Interaktivní mapu výskytu AMP v Polsku najdete na https://www.google.c....
Zdroj: PigProgress
Předvývozní karanténa on-line
Chovatelé, kteří vyvážejí prasata mimo území EU dobře znají komplikace spojené s karanténou, která je před takovým vývozem povinná. Většina třetích zemí totiž takovou karanténu vyžaduje. Aby byly předvývozní karantény alespoň trochu zjednodušeny a sjednoceny, připravila Státní veterinární správa aplikaci pro jejich hlášení.
Pokud třetí země určení vyžaduje umístění zvířete do karantény, vyplní vývozce na stránkách https://www.svscr.cz... místo karantény, základní informace o zásilce a přiloží seznam zvířat. Tím splní povinnost podle § 38b odst. (9) veterinárního zákona. Před prvním použitím této aplikace bude žadatel muset projít registrací, v jejímž rámci doplní údaje o podniku a budou mu přiděleny přístupové údaje.
Zdroj: SVS ČR
