Německo překvapilo
Velmi dramatický skok v ceně se objevil v Německu. Pro příštích sedm dní klesá cena o 15 centů na 1,95 € za kilogram JUT za tepla. Negativní vývoj zaznamenaly již v průběhu minulého týdne i některé burzy. V Belgii klesla cena jatečných prasat o 5 centů, v Nizozemsku o 3 centy. Žádná jiná burza však problém nesignalizovala, a tak je takto výrazný pokles rozhodně překvapením.
K tomu navíc pokračuje i rozpačitý vývoj v obchodování se selaty. Zlevňování v Dánsku sice ustalo a sele o hmotnosti 30 kilogramů se nadále prodává za 75,10 €/kus, ale nově došlo k poklesu v Německu (-2,50 €). V Nizozemsku pokračuje sestupný trend z minulých týdnů a selata zlevnila o dalších 1,5 €.
Na našem trhu v minulém týdnu pokračovalo kolísání ceny okolo hranice 51 Kč. Tentokrát si jatečná prasata připsala v průměru 24 haléřů a za zvířata ve třídách SEU se tak vyplácelo 51,06 Kč za kilogram. I když je kurz koruny vůči euru poměrně stabilní, tuzemská cena se v porovnání s ostatními státy EU propadá stále hlouběji. Je výrazně pod průměrem EU a za námi je už jen pět zemí.
Německý propad s sebou přinesl reakci našich jatek a většina z nich vyhlašuje pro příští týden cenu 48 Kč za kilogram.
-JS-
Počet producentů selat v Německu klesl o polovinu
Podle dat německého statistického úřadu (DESTATIS) došlo opět k poklesu počtu chovatelů prasat, a to přesto, že celkový počet prasat se změnil jen nepatrně. Ve srovnání s loňským rokem ubylo 520 podniků (-3,3 %). Vývoj je však mnohem dramatičtější při pohledu na delší časovou řadu – za posledních deset let ukončilo činnost 41 % podniků. Počet zvířat se sice rovněž snížil, ale zdaleka ne tak výrazně (-25,6 %).
Situace je ještě závažnější v případě chovatelů prasnic. S velkou pravděpodobností za tím stojí zpřísňující se požadavky na welfare zvířat, které dopadají na reprodukční chovy mnohem výrazněji. Počet prasnic v Německu klesl za posledních deset let o 31 %, zatímco počet chovatelů se snížil o více než polovinu (-51 %).
V předchozích letech byl pokles počtu chovatelů úzce spojen s celkovým úbytkem stavů. To však v posledních dvou letech přestává platit. Počet zvířat se mění jen minimálně, přesto počet chovatelů dál klesá. Tento vývoj tak spíše odráží náladu mezi producenty a jejich důvěru v celkové podnikatelské prostředí a budoucnost sektoru.
Zdroj: ISN
100 hektarů vepřového
Dánsko je dobře známé jako jeden ze světových lídrů v chovu prasat. Outdoorovou farmu by tam však hledal málokdo. A přesto existuje – a to dokonce ve velmi nečekaném rozsahu. Rodinná farma Greensgaard, která se nachází přibližně uprostřed dánského poloostrova, chová 1100 prasnic a produkuje 30 tisíc výkrmových prasat ročně.
Celá farma má dohromady 400 hektarů půdy. Z toho je 100 hektarů vyčleněno pro chov prasat, zbytek slouží k pěstování krmných obilovin. Chov prasnic probíhá kompletně venku; do stájí jsou zvířata přesunována až po odstavu, kdy začíná výkrmové období. I tehdy však mají prasata přístup do venkovních výběhů.
Na jednom místě zůstávají prasnice vždy jeden rok. Poté je plocha zorána a připravena k pěstování obilí, zatímco prasnice se stěhují na nové pole. Už jen samotné stěhování je obrovským logistickým úkolem – je při něm potřeba natáhnout téměř 50 kilometrů ohrad. Přesun na novou plochu tak trvá téměř dva měsíce.
Outdoorová farma tohoto rozsahu je v Dánsku naprostým unikátem – a právě to je využíváno i při prodeji. Farma má vlastní značku, pod kterou maso prodává prostřednictvím menších nezávislých obchodů.
Zdroj: Pigworld.com
Doprava zvířat v létě je komplikovanější
Každoročně v průběhu léta zpřísňuje Státní veterinární správa dohled nad dopravou zvířat. Vysoké teploty představují zásadní komplikaci zejména pro ty, kteří nedisponují dopravními prostředky s klimatizací – a klimatizovaných náklaďáků je v ČR jako šafránu. Chovatelé by proto měli počítat s tím, že dlouhodobá přeprava (nad 8 hodin) a přeprava na jatka do zahraničí může být pozastavena v případě, že je v době plánované cesty očekávána teplota vyšší než 30?°C. V takovém případě by měla být přeprava organizována v nočních hodinách (mezi 21:00 a 9:00).
V letních dnech je nezbytné zajistit, aby měla zvířata dostatek vody. Je proto nutné zkontrolovat průtok napáječek – zejména těch na koncích řad. Spotřeba vody u prasete se v letním období odhaduje až na 25 litrů denně.
Veterinární správa zároveň upozorňuje chovatele, kteří mají ve stájích nucenou ventilaci, na nutnost jejího zálohování a pravidelné kontroly funkčnosti náhradních zdrojů energie.
Zdroj: SVS