Celá Evropa roste
Po dvou rychlých skocích vzhůru si německá vyhlášená cena vzala čas na oddech. Vyhlášeno bylo znovu 1,95 € za kilogram tak jako v minulém týdnu. Naproti tomu v Dánsku zdražování pokračuje dalšími 30 ore (4 centy). Celý evropský trh je na vzestupu. Není ani jediná země, kde by prasata nezdražovala.
Totéž se týká také selat. V Dánsku se jejich cena znovu blíží magické hranici 100 €. Momentálně se za třicetikilové sele platí 97,80 € (730 Dkk). Výrazně pozadu jsou ceny v Německu i Holandsku, ale i ty stále výrazně rostou. Za sele o hmotnosti 25 kilogramů se na Nord-West burze platí 71 € a o ještě o Euro více je to v Nizozemsku.
Cena jatečných prasat na našem trhu se konečně také odrazila směrem vzhůru. Po více než dvou měsících se v minulém týdnu cena výrazně změnila. V průměru se za jatečná prasata ve třídách SEU platilo 45,84 Kč/kg, tedy o 1,30 Kč více než předchozí týden.
Kopírování německých trendů pokračuje. Po tom, co se v tomto týdnu posunuly vyhlašované ceny na 48 Kč, zůstanou v platnosti i pro týden příští.
-JS-
Týden klidu přináší naději
Dnes je to právě týden, co se neobjevilo žádné další ohnisko slintavky a kulhavky. Doba je to ale zatím příliš krátká na to, aby chovatelé jásali. Inkubační doba slintavky se pohybuje od 2 do 14 dní a první slovenské ohnisko se objevilo až po 11 dnech od ohlášení toho prvního v Maďarsku. Potom se ale objevovaly nové nakažené chovy vždy nejpozději do pěti dní. Zdá se tedy, že se šíření přinejmenším zpomalilo. V každém případě opatření proti SLAK by se rušily až po 30 dnech od likvidace posledního pozitivního kusu.
Podle zpráv ze Slovenska bylo dnes rozhodnuto o preventivní likvidaci chovu v Dolnom Štále. Nákaza se v něm sice neprojevila, ale jednalo se o chov s velmi úzkými kontakty na dva pozitivní chovy - Baka a Jůrová. Jde o chovy jednoho majitele, kde Baka byl produkční mléčná farma, Jůrová výkrm býků a Dolný Štál odchovnou jalovic. Z bezpečnostních důvodů proto veterinární správa rozhodla o vakcinaci stáda a následné depopulaci.
Veterináři v celém regionu nezahálejí. V Maďarsku byla vyšetřena takřka tisícovka chovů s negativním výsledkem a na jižní Moravě byla spuštěna kontrola vzorků mléka dodávaných do mlékáren. V mléce je totiž možno zjistit virus ještě před tím, než se u zvířat objeví klinické příznaky. Bylo otestováno všech 57 chovů, které v oblasti dodávají mléko do mlékárny a žádný vzorek nebyl pozitivní. V testování dvakrát týdně se bude pokračovat až do odvolání.
Na hranicích proběhlo více než 550 veterinárních kontrol vozidel přepravujících (či určených pro přepravu) zvířata, zárodečné produkty, potraviny živočišného původu či vedlejší živočišné produkty. Porušení legislativy bylo zjištěno ve 30 případech a vozidla byla vrácena zpět. Přes dezinfekční rohože projelo více než 50 tisíc nákladních vozů a 1500 jich bylo kompletně dezinfikováno.
Zdroj: SVS
Dále se daří snižovat spotřebu antimikrobik
Zákaz užívání oxidu zinečnatého s sebou přinesl obavy z toho, že jejich místo při snižování dopadů různých onemocnění zaujmou antibiotika. Poslední data ukazují, že obavy zřejmě nebyly neoprávněné - tedy přinejmenším na evropské úrovni. Průměrná spotřeba antimikrobik na přepočtenou populační jednotku (PCU, cosi jako VDJ) ukazuje, že v roce 2023 došlo k mírnému nárůstu. V průměru zemí EU činila 88,4 miligramu antimikrobik na zvíře (PCU). To je o 4 miligramy více než v roce 2022. Významný podíl na tom má Španělsko, Itálie a Portugalsko.
Jinak je tomu ale v České republice. Tady pokračoval dál pokles, který s malými přestávkami pokračuje už od roku 2008. Za tuhle dobu se u nás podařilo snížit spotřebu antibiotik o více než polovinu. Argumenty o poklesu počtů zvířat, které to způsobily neobstojí, protože hodnota je přepočtena na VDJ. Spotřeba u nás byla jen 42,2 mg na PCU. Tedy velmi hluboko pod průměrem EU. Paradoxem je, že v zemích, odkud je k nám maso dováženo (Španělsko, Polsko, Německo) je spotřeba výrazně vyšší.
Za poklesem je výrazné zlepšení zdravotního stavu většiny hospodářských zvířat. Je totiž třeba podotknout, že statistika se netýká jen prasat, ale všech hospodářských zvířat. Prasata se do ní ale podepisují velmi výraznou měrou.
.
Zdroj: ESVAC
Španělské krmení znovu v ohrožení
Závislost na dovozu je velmi nebezpečná věc. Ukazuje to příklad chovatelů prasat ze Španělska. Vzhledem k povaze této jižní země a velkému rozmachu chovu prasat před několika lety jsou španělští chovatelé bytostně závislí na dovozu krmných surovin. Jen poměrně nedávno je těžce zasáhly problémy spojené s dovozem ukrajinského obilí a už je na obzoru další problém cla na zemědělské produkty (a konkrétně kukuřici) z USA.
Celý problém je součástí náznaku obchodní války, kterou začalo vyhlášení cel ze strany USA. Evropa ne ně reagovala svými protiopatřeními, která mimo jiné zahrnují 25 % clo právě na kukuřici. Momentálně USA odložily platnost cel vůči některým zemím a na to reagovala i EU. V obou případech je platnost cel odložena o 90 dní. Přesto zůstává ve Španělsku velká nejistota. Největší evropský dovozce kukuřice hledá možnost jak americkou kukuřici, kterou nutně potřebuje, nahradit. Zdá se, že na stejné cenové hladině alternativa neexistuje, ale pro případ nutnosti se Španělé snaží otevřít obchodní cestu z Argentiny.
Zdroj: Reuters