Cena prasat se ani na začátku prosince nepohnula
Další týden nepřinesl do obchodování s jatečnými prasaty vůbec nic nového. Německá vyhlášená cena znovu zůstala na 1,20 €/kg JUT za tepla. Totéž platí i o burzách ve zbytku EU. Pod taktovkou německého trhu se ceny na nich většinou nepohnuly. Jen Polsko a Itálie pokračuje v mírném růstu.
Na našem trhu se cena jatečných prasat ve třídách SEU v minulém týdnu opět dostala pod hranici 33 Kč. Chovatelé dostávali v průměru 32,89 Kč/kg, což znamená pokles o 12 haléřů. Po 47. týdnu je průměr od počátku roku pouhých 34,89 Kč/kg. Vzhledem k tomu, že do konce roku zbývá už jen pět týdnů, je prakticky jisté, že se rok 2021 zapíše do smutných statistik rekordem. Od vstupu do Unie půjde o rok s nejnižší průměrnou cenou. Příští týden navíc na ceně zřejmě nic nezmění, protože jatka vyhlásila opět ceny beze změn.
Jistou naději na zlepšení dávají informace o tom, že v Číně pokračuje poměrně rychlý růst ceny. Prasata se sice prodávají přibližně za poloviční cenu, než v průběhu roku 2020, ale přesto jsou výrazně dražší než v říjnu letošního roku, kdy se dostala až na 11,50 yuanu za kilogram. Ze strmého pádu tak přešly ceny velmi rychle opět do příkrého růstu. Navíc velké snížení produkce hlásí i další země regionu: Vietnam, Jižní Korea a Filipíny.
-JS-
Ochrana hranic se zesiluje
Státní veterinární správa (SVS) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství výrazně rozšířila oblasti s intenzivním odlovem prasat divokých podél hranic České republiky s Polskem. Až dosud se nacházela v nejrizikovějších oblastech Libereckého a Ústeckého kraje, mezi Hřenskem a Harrachovem. Nyní pokračuje dál podél česko-polské hranice na východ a zasahuje příhraniční oblasti Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Její celková rozloha se tak zpětinásobuje.
„Hlavním impulsem k rozšíření oblasti s intenzivním odlovem jsou aktuální případy hlášené z polského vnitrozemí, které svědčí o šíření afrického moru prasat napříč polským územím. Především došlo k prolnutí dosud oddělených oblastí s výskytem AMP na východě a západě Polska.“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Cílem opatření je intenzivní vyhledávání uhynulých kusů a snižování hustoty populace prasat divokých. Motivovat lovce k intenzivnějšímu lovu v této oblasti má zástřelné ve výši 2000 Kč za ulovený kus. K ještě důslednějšímu vyhledávání uhynulých kusů a jejich včasnému odklízení by mělo přispět zvýšení nálezného na 3000 Kč za kus. Ve zbytku ČR nálezné nadále zůstává na 2000 Kč za divočáka.
Mapu oblasti i s vyznačenými honitbami najdete na https://www.svscr.cz....
Zdroj: SVS
Hrozí zavírání chovů prasat?
Situace v chovech prasat je velmi vyhrocená a všichni chovatelé čelí velkým ekonomickým ztrátám.
Vstupní náklady se zvyšují meziročně o desítky až stovky procent, přičemž výkupní ceny jatečných prasat stále klesají. To vede ke snižování rentability chovů prasat a chovatelé jsou nuceni tuto činnost masivně dotovat.
Momentálně asi nezní otázka jestli některé chovy skončí, ale kolik jich bude. Je to také jedna z nejčastějších otázek při jednáních se zástupci státní správy. Rádi bychom proto ve spolupráci s Agrární komorou zjistili, jaké jsou další plány chovatelů prasat a do jaké míry hrozí zavírání chovů. V této souvislosti bychom chtěli požádat o vyplnění krátkého dotazníku určeného pro chovatele prasat, a to nejpozději do středy 8. prosince. Výsledky dotazníku budou sloužit k hájení zájmů členské základy a mohou být medializovány. Předem děkujeme za spolupráci.
Odkaz na dotazník najdete zde: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfrRXbhIS0P8MwenXsCa9jUpZtN-_RgJtzMqD8NG5F7rM4bdQ/viewform?usp=sf_link
SCHP a AK
Nová alternativa kastrace
Na otázky spojené s welfare se soustředí stále větší pozornost Evropské komise. V blízké budoucnosti hodlá přezkoumat legislativu, která je s ním spojená. Jedním z bodů, na které je dlouhodobě upřena pozornost, je kastrace. Problémem ale je, jak zajistit produkci vepřového masa bez kančího pachu. Možností není mnoho - kastrace s anestezií, imunokastrace nebo výkrm kanečků do velmi nízké váhy.
Ve Spojených státech se objevila další možnost, jak tento problém řešit: genová manipulace. Již mnoho let je zkoumáno fungování genů spojených s pohlavním dospíváním. Až dosud se na ně pozornost zaměřovala kvůli možnosti zvýši plodnost prasnic, nebo jejich dlouhověkost. Nyní se na ně výzkumníci podívali opačnou optikou. Pokud by gen KISS1 byl odstraněn nebo inaktivován, nedocházelo by u zvířat k pohlavnímu dospívání a produkci hormonů s tím spojených.
Pokusy ukázaly, že předpoklad je správný. Při odstranění genu KISS1 zvířata slutečně pohlavně nedospěla a u kanců se neobjevil žádný kančí pach. Přístup má dvě hlavní úskalí. Jak zvířata množit, když nedosáhnou pohlavní dospělosti a především, byli by ochotni evropští spotřebitelé akceptovat takovou genovou manipulaci u zvířat přímo určených ke spotřebě, když nechtějí ani GMO krmiva?
Zdroj: NationlHogFarmer