Dosáhly ceny dna?Německá vyhlášená cena zůstala při středečním vyhlašování opět beze změny. K ní se tentokrát připojila i cena dánská. Němci budou tedy prodávat prasata znovu za 1,25 €/kg JUT za tepla a Dánové za 8,70 Dkk (1,17€). Stabilizace dvou nejdůležitějších cen by mohla znamenat, že se jatečná prasata dostala konečně ke konci poklesu. Stejný kurz nasadila v minulém týdnu většina burz a výjimkou zůstalo jen Španělsko a Itálie, kde prasata dál zlevňovala.
Na našem trhu se situace také uklidňuje. Průměrná cena prasat dodaných ve třídách SEU byla 33,32 Kč/kg JUT. To znamená pokles o 17 haléřů. To sice není velký propad, ale za tři měsíce, po které trvá pokles, došlo ke zlevnění o víc než šest korun. Česká republika se tak opět dostala na jedno z posledních míst v evropském žebříčku cen. Za námi je už jen Belgie a Nizozemí. Jen o málo vyšší cenu však má Německo, Polsko, Maďarsko nebo Dánsko.
O měnící se situaci vypovídají i vyhlášené ceny. Kostelecké uzeniny i Jatka Český Brod zůstávají na 34 Kč/kg. Stejnou cenu, jako v tomto týdnu, ohlásila i Jatka Příbram a Blovice (32 Kč/kg). Výrazná změna ale probíhá na Moravě, kde se cena zdvihá na 34 Kč/kg a ze Slovenska přicházejí signály o ceně 35 Kč.
-JS- Jak uplatňovat mzdové náklady v dotacích na ozdraveníV letošním roce je poprvé možno mezi náklady uplatňované na 8.F.d. zahrnout i mzdy vlastních zaměstnanců. Jako při každém "poprvé" se objevují nejasnosti ještě zvětšené tím, že v průběhu roku došlo ke změně legislativy v mzdové oblasti. Jak tedy tyto náklady uplatnit?
V roce 2020 existovala superhrubá mzda. Proto, při zadávání mzdových nákladů na Portálu farmáře (PF), zadávejte do pole Hrubá mzda údaj o superhrubé mzdě. Pro rok 2021 již byla novelou zákona superhrubá mzda zrušena. Proto uvádějte do kolonky Hrubá mzda součet hrubé mzdy a odvodů za zdravotní a sociální pojištění (jedná se tedy znovu o superhrubou mzdu i když tento pojem je pro rok 2021 zákonem vypuštěn).
Kromě dokladů o nákladech je třeba na Portál farmáře uložit také doklad o tom, že užívaní kanci byli zapsáni ve Státním registru plemeníků. Formulář bude vyvěšen na PF v nejbližších dnech. Není však závazný, a proto je možno využít vlastní doklad, který obsahuje potřebné údaje. Po diskusi se SZIF nabízí Svaz ke stažení vzor formuláře, který bude pro rok 2021 uznáván. http://www.schpcm.cz...
Druhým formulářem, který musí být přiložen, je potvrzení KVS o ukončení ozdravování. Vzhledem k tomu, že formulář musí být potvrzen až po skončení dotačího období, plánuje SZIF jeho zveřejnění až 27.9.2021, aby předešla chybám z minulého roku, kdy část žadatelů měla na dokumentu dřívější datum.
Zdropj: SZIF Příběh španělského úspěchuV roce 1989 se poráželo ve Španělsku 29 milionů prasat ročně. Loni už dosáhla produkce 56 milionů kusů. Za 32 let se výroba takřka zdvojnásobila. Co je tajemstvím takového úspěchu?
Překvapivě se zdá, že neexistence družstevního majetku. Zatímco v mnoha zemích západní Evropy se zemědělci sdružovali a vytvářeli odbytové řetězce, ve Španělsku za dob Francovy diktatury tomu tak nebylo. Ačkoli by se mohlo zdát, že sdružování chovatelům pomáhá, je skutečností, že při porovnání efektivity výroby jsou na tom lépe samostatné ekonomické subjekty. Ukazuje to porovnání, jaký díl z obratu společnosti je věnován nákupu prasat. Ve Španělsku to bylo 82% z obratu, ve Francii 74% a v Dánsku dokonce jen 55%. Zbytek obratu, který není určen na nákup prasat, jde na režie spojené s fungováním společnosti.
Španělsko vstupovalo do EU až v roce 1986 a sektor byl tvořen privátními jateckými společnostmi, jejichž efektivita byla, díky dlouhotrvajícímu konkurenčnímu boji na uzavřeném španělském trhu, dovedena do extrému. Dnešní španělská jatka jsou základním kamenem celého systému. Často jsou vlastníky zvířat od narození až po porážku a chovatelé pracují pouze ve mzdě. Především tento systém vertikální integrace spolu s orientací na export mimo EU umožnil obrovský růst. Otázkou však zůstává, jak se bude chovat v okamžiku, kdy příležitosti pro export z EU zmizí.
Zdroj: Pig333.com Divočáků zřejmě neubudeLetos v listopadu měla začít platit novela mysliveckého zákona, která, mimo jiné, umožňovala státním úředníkům možnost víc regulovat odlov přemnožené zvěře. Po zvládnutí ohniska afrického moru prasat na Zlínsku se o podobnou změnu mysliveckého zákona zasazoval i Svaz chovatelů prasat a další nevládní zemědělské organizace. Přemnožení divočáci a neschopnost státu regulovat jejich stavy je jedním z hlavních důvodů nekontrolovaného šíření AMP Evropou.
Minulý týden však byla senátem schválena novela zákona o invazních druzích rostlin a živočichů, která v podstatě všechny změny mysliveckého zákona ruší. Legislativa, která se týká plánování lovu, se vrací do původního stavu. Novela mysliveckého zákona formou přílepku k zákonu o lesích byla terčem obrovské kritiky. Možná i oprávněně. Přesto je nejvyšší čas, aby se s přemnoženými zvířaty začalo něco dělat. Škody, které způsobují jsou už dnes obrovské. Pokud by však došlo k zavlečení moru, (a to je při současných počtech divočáků prakticky jisté) dostanou se do astronomických výšek.
Doba, která uplynula od vymýcení AMP na Zlínsku, byla úplně promarněna. Změnu legislativy se nepodařilo připravit a počet divočáků v nejbližších letech zůstane beze změn.
-JS- |
Vývoj ceny jatečných prasat
|
Ceny selat
|
|
Německo
|
20,00 €/kus |
|
|
Dánsko |
25,55 €/kus |
|
|
Holandsko |
24,00 €/kus |
|
|
|
Kurs € -
25,295 Kč |
|