Cena klesla pod 45 Kč
Přestože se objevovaly různé zvěsti o dalším snižování vyhlášené ceny, nedošlo k němu. Německá cena vyhlášená pro příští týden zůstává i nadále na 1,80 €/kg JUT. Naproti tomu dánská cena se zvýšila o 20 ore (3 centy). Burzy v minulém týdnu zůstávaly většinou bez pohybu. Jedinou výjimkou bylo Polsko a Itálie, kde ceny klesly přibližně o 4 centy. Uklidnil se také trh se selaty. Po propadu z minulého týdne o 15 € za kus zůstává nyní cena stále na úrovni 45 € za sele.
Po šesti týdnech se cena jatečných prasat na našem trhu propadla pod 45 Kč/kg. Pro chovatele to znamená velmi nepříjemnou zprávu, protože se další vývoj naprosto nedá odhadnout. I přes podpory slíbené z MZe dochází ke snižování stavů prasat.
Po 19 týdnech se průměrná cena jatečných prasat ve třídách SEU dostala na 37,55 Kč. Tím by se, za jiných okolností, mohl rok zařadit do průměru. V letošním roce však není nic normálního. Podle úrovně nákladů je evidentní, že cena pod 52 Kč/kg znamená další ztráty.
Pro příští týden se Jatka Český Brod a Kostelecké uzeniny sjednocují na ceně 45 Kč/kg. Všechna ostatní jatka se pohybují v pásmu 43-44 Kč/kg.
-JS-
Konec zinku za humny
Přechodné období uteklo jako voda a již jen měsíc mohou být registrovány směsi s obsahem oxidu zinečnatého nad 2500 ppm. Potom se sice budou ještě nějakou dobu doprodávat již vyrobené směsi, ale obecně se chovatelé musí smířit s tím, že zinek ze směsí zmizí.
Tak jako obvykle se problémy řeší až na poslední chvíli. Krmivářské společnosti sice nabízejí celou řadu náhrad oxidu zinečnatého, žádná z nich ale nezajišťuje takové výsledky, na které byli chovatelé dosud zvyklí. Proto se velká část chovatelů snaží využít zinkované směsi do posledního možného okamžiku. Těch, kteří se už v průběhu přechodného období pustili do změn, je poměrně málo. Na jejich příkladu je však možné říci, že v žádném případě není možné počítat s tím, že by šlo o pouhé nahrazení zinku něčím jiným. Aby vše fungovalo a nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu, je potřeba velmi pečlivě nastavit opatření v oblasti výživy, managementu stáda a zoohygieny.
Až následující měsíce ukážou, jaký bude skutečný dopad výpadku zinku z krmných dávek.
-JS-
Pomoc chovatelům prasat je nutná
Česká republika bude kofinancovat mimořádnou pomoc sektorům postiženým krizí v maximální možné míře. Celkem by tedy mělo být rozděleno 810 mil. korun. Ihned po tomto oznámení se objevili informace o významném zvětšení počtu odvětví, do nichž by měla být tato pomoc směřována. Předsednictvo Svazu chovatelů prasat se na posledním jednání touto situací zabývalo. Vzhledem k tomu, jaká situce v chovu prasat panuje již téměř dva roky, se obrátilo na ministra zemědělství i členy zemědělského výboru poslanecké sněmovny se žádostí, aby při dělení mimořádné pomoci byla brána v úvahu především ekonomická situace jednotlivých sektorů.
Svaz bude také jednat se SZIF o povinnosti rozepisovat náklady v dotačním titulu 8.F.d. (ozdravování chovů prasat) na jednotlivé haly. Tato administrativně velmi náročná povinnost nepřináší z pohledu dotačního titulu žádnou potřebnou infromaci. Svaz se proto bude snažit, aby se praxe vrátila k původnímu stavu, kdy se náklady vykazovaly na celé hospodářství.
SCHP
Na návštěvu do Španělska
V posledních měsících si chovatelé zvykli, že jedním z určujících vlivů pro další vývoj chovu prasat je Španělsko - země s velkými exportními ambicemi. Je však tisíce kilometrů vzdálené a tak trochu tajemné.
Neoficiální informace a šuškanda často mluví o tom, že ve Španělsku není k dispozici obilí a že stavy prasnic jdou prudce dolů. Neshoduje se to však s oficiálními daty o stavech zvířat v EU. Podle květnového sčítání stavů má Španělsko 2,692 mil. prasnic. To je o 100 tisíc víc než v loňském květnu. Určitý optimismus může přinést srovnání s koncem roku. Za posledních pět měsíců skutečně k určitému poklesu došlo. Prasnic je nyní o 20 tisíc méně.
Také v oblasti krmiv zřejmě situace není tak vyhrocená. Po obrovském nárůstu ceny ve druhém březnovém týdnu se ceny obilovin zastavily a dokonce pomalu klesají. Je ale pravda, že pšenice je na burze v Barceloně prodávána za 10.000 Kč/tunu.
Vzhledem k velmi nepřehledné a nejisté situaci se část chovatelů, kteří nakupují selata, rozhoduje, zda naskladnit nebo ne. Zřejmě i to je jeden z důvodů, proč se tak razantně propadly ceny selat. Španělsko je totiž jejich obrovským dovozcem.
Zdroj: Eurostat, Pig333.com
Obilí si hledá nové cesty
Vývoz obilí z Ukrajiny je, díky blokádě černomořských přístavů, prakticky nemožný. Tento problém zasahuje celý svět a ceny obilovin rostou skoro až do nebe. Obzvlášť postižené mohou být chudší země mimo EU, které jsou na dovozu závislé. Problém to však představuje i pro některé země jižní Evropy, které si na dovoz ukrajinského obilí zvykli. Za normální situace totiž vyvážela Ukrajina 4-5 milionů tun.
Obchod si jako obvykle hledá náhradní cesty, i když jsou mnohdy kostrbaté. Momentálně se zdá, že alespoň část vývozu by mohlo zajistit Rumunsko a Polsko. Rumunský přístav Konstanca byl již dříve jedním z důležitých obchodních míst pro obchod s obilím. Přístav sám o sobě je tak pro tuto roli dobře vybaven. Momentálně je problémem, jak sem obilí dopravit. Pro naložení jedné jediné lodi o 70.000 tunách je třeba 49 vlaků nebo tisíce kamionů. Rumunsko se proto urychleně snaží obnovit železnice, které do přístavu vedou. Ty však byly mnoho let opuštěné a musí projít rekonstrukcí.
Také Polsko oznámilo, že je schopno přebrat přibližně čtvrtinu obvyklého exportu obilí Ukrajiny. Upraví některé kontrolní hraniční body, aby přepravu umožnilo. Hlavním problémem exportu po železnici zůstává dědictví Sovětského svazu - jiný rozchod železnic. Veškeré obilí je proto nutno překládat na vagony se standardním evropským rozměrem.
Ekolist.cz