Vývoj v Německu se uklidnilPo výrazném zlevnění prasat v minulém týdnu zůstala tentokrát cena beze změny. Naopak dánská cena, která se minulý týden udržela beze změny, nyní klesá (–7 centů). Belgie, Nizozemsko a Polsko se přizpůsobily vývoji v Německu a cena na burzách klesla. Poměrně překvapivě to ale neplatí pro zbytek Evropy. Ve Francii a Španělsku se cena nezměnila, a v Itálii, Maďarsku a Rumunsku dokonce stoupala.
Podobně překvapivý skok, jaký zaznamenala jatečná prasata minulý týden, se odehrál i u selat. Proti minulému týdnu propadla cena selat o plných 10 € za pětadvacetikilové sele. V Dánsku i Nizozemsku pokračovalo zlevňování z minulých týdnů. To je ale mnohem mírnější, přesto však cena klesá. V Dánsku o 4 € a v Nizozemí o 3 €.
V České republice v minulém týdnu cena jatečných prasat ještě o pár haléřů vzrostla na 51,12 Kč. Vzhledem k propadu cen v Německu se ale situace jistě v tomto týdnu změní a ceny významně klesnou. Na trhu s jatečnými prasaty se navíc objevuje přetlak a dodávky na jatka se, zřejmě pod tlakem dovozu, zpomalují.
Pro následující týden zůstává prakticky všude na úrovni 48 Kč za kilogram JUT.
-JS- Prasata jsou těžší než dřívI když se může zdát, že jatečné prase je pořád stejné, není to zdaleka pravda. Intenzivním šlechtěním se prasata poměrně výrazně mění. Jedním ze znaků, na kterých je to dobře patrné, je i porážková váha. V posledních letech neustále roste, ale podíl libového masa stoupá.
Za prvních 5 měsíců letošního roku dosáhla porážková váha rekordu. Prasata se porážejí v průměru ve 121,6 kilogramech. To je poměrně výrazný skok, protože průměr loňského roku byl „jen“ 118,5 kilogramu. Tříkilogramový nárůst je obrovským skokem, obzvlášť za situace, kdy až dosud nebyly na trhu žádné problémy. Ještě mnohem patrnější je posun z dlouhodobého pohledu. Před deseti lety (2014) byla průměrná porážková váha 112,4 kilogramu, tedy skoro o 10 kg méně. To vše svědčí o zájmu jatek o těžká prasata.
Jedna z věcí, která takový vývoj umožňuje, je zvyšování podílu libového masa. Logicky by při růstu porážkové váhy měla libovost klesat. Díky změně genetiky je opak pravdou. Průměrný podíl libového masa byl 59,9 %. Pro srovnání: ve zmíněném roce 2014 to bylo 58,3 %. Dřív byla jedním z běžných měřítek informace o tom, kolik zvířat bylo zařazeno do tří nejvyšších tříd (SEU). Protože jsou v nich dnes už prakticky všechna zvířata, ztrácí tato metrika smysl a zužuje se pouze na nejvyšší dvě třídy — a i v nich už je skoro 95 % zvířat.
Zdroj: ČSÚ, SZIF Dánsko zveřejnilo data o výsledcích chovu prasatDánsko bývá často uváděno jako příklad toho, jakých výsledků je možné v chovu prasat dosáhnout. Proto bývá s napětím očekáváno vydání roční uzávěrky, která je nejrozsáhlejším souhrnem výsledků. Data o reprodukci byla získána ze vzorku 716 stád, které dohromady představují více než 630 tisíc prasnic. Mezi předvýkrmy bylo zahrnuto 422 stád s produkcí 12,6 milionu selat a ve výkrmu 1111 stád s 9,4 milionu vyprodukovaných prasat.
Chovy prasnic odstavily v loňském roce 35,6 selat na prasnici. To znamená posun o 0,8 selete oproti roku 2023 a průměrná velikost vrhu dosáhla 15,9 odstavených selat. Pokud z nich vybereme jen 5 nejlepších, pak se počet odstavených selat vyšplhá až na neuvěřitelných 43,2 selete. Navzdory tak vysokým číslům se dařilo mírně snižovat i mortalitu selat (-0,7 selete). Ta je ale přesto stále velmi vysoká a v průměru všech stád dosáhla 21,7 %. Paradoxem je, že 5 nejlepších farem mělo ztráty selat o 4,6 % nižší. Zároveň s tím vzrostly ztráty prasnic na 14,4 % (+0,2 %).
V předvýkrmech (7–30 kg) dosahovala zvířata přírůstku 473 gramů a mortalita se snížila na 3,9 % (-0,2 %). Zlepšující se výsledky vykázaly také výkrmy prasat. Průměrné přírůstky se zvýšily o 22 gramů a dosáhly 1076 gramů při konverzi 2,57 kg/kg.
Zdroj: svineproduktion.dk Cla na lysin jsou definitivníEvropská komise dne 10. července 2025 uložila konečné antidumpingové clo na dovoz lysinu pocházejícího z Čínské lidové republiky. Toto rozhodnutí navazuje na předchozí prozatímní opatření a představuje zásadní krok v ochraně evropského trhu s krmnými doplňky.
Lysin byl podle šetření Komise prodáván čínskými výrobci za dumpingové ceny, což způsobovalo významnou újmu evropským producentům. Vyšetřování bylo zahájeno na základě podnětu společnosti Metex Noovistago (nyní Eurolysine), jediného průmyslového výrobce lysinu v EU. Průzkum komise vedl k tomu, že byla pro každého výrobce stanovena individuální výše cla: skupina Meihua: 84,8%, skupina Eppen: 58,3%, ostatní spolupracující výrobci: 71,6% a pro všechny ostatní dovozce 84,8%.
Cla se vztahují na různé formy lysinu – lysinsulfát, lysinhydrochlorid i kapalný lysin – a pokrývají široké spektrum tarifních kódů. Výrobci, kteří chtějí využít individuální sazby, musí předložit specifickou obchodní fakturu s prohlášením o původu zboží.
Dopady na krmivářský průmysl jsou značné. EU je na dovozu lysinu z Číny závislá až z 70% a domácí alternativy zatím nedokážou pokrýt poptávku. Odhaduje se, že nové clo může zvýšit náklady na výkrm jednoho prasete až o 1,80€, což vyvolává obavy o konkurenceschopnost evropských producentů.
Zdroj: Agrobiznis.sk |
Vývoj ceny jatečných prasat
|
Ceny selat
|
|
Německo
|
61,50 €/kus |
|
|
Dánsko |
67,00 €/kus |
|
|
Holandsko |
50,00 €/kus |
|
|
|
Kurs € -
24,665 Kč |
|